|

Uplynul týden a již se mohu vrátit k tématu závodu 24 hodin Le Čelákovice. Opět to bude spíše pohled z druhé strany, ze strany pořadatele a diváka. Divákem jsem byl ve chvílích, kdy byl klid a závod probíhal k naprosté spokojenosti všech zúčastněných.
Už ve čtvrtek byli někteří závodníci na dráze a testovali své vozy. V pátek ráno pak začala celá akce naplno. Během dopoledne se na dráze opět objevily některé týmy a po registraci se depa naplnila technikou a značně vzrostl odběr elektrické energie od nabíječek. Týmy si zabraly stoly v depu a místo pod naším zastřešeným empirem. Provoz na dráze trval až do desáté hodiny večerní, kdy jsme uzavřeli dráhu a předali ji našemu kolegovi z klubu, který si zahrál na nočního hlídače a spolu se psem chránili majetek týmů a také závodní DTMko, které nám opět zapůjčil Ford na naši plochu vedle dráhy. V sobotu nastal první závodní den. Zaregistrovaly se poslední týmy, všem byly vydány pneumatiky na suché ježdění, motory a označili jsme mokré gumy, podvozky a karoserie. Podle rozpisu proběhla registrace, rozprava i měřený trénink jednotlivých týmů. Měření ostatně probíhalo celé dopoledne, kdy si jednotlivé týmy při ladění vozů zkoušely, jak funguje setup a jeho úpravy. Ve dvě hodiny odpoledne byla uzavřena trať a týmy se připravovaly na start. Za deset minut tři se ocitlo sedm vozů na zadní rovince a nastalo odpočítávání posledních deseti minut před startem. Přesně ve tři vyběhlo sedm mechaniků, běžců, z depové uličky pro vůz a pak zpět do depa, nasadit baterie a pak na dráhu. Začalo tím 24 hodinové kroužení po trati. Až na tým pořádajícího klubu všechna auta měla baterie LiPo a tak se vozy s třífázovým motorem proháněla rychle po dráze. Hned po startu se vytvořilo pořadí, které se neměnilo až do deště, který si čelákovický klub přál již třetí sezónu. Ten přišel okolo půl deváté v noci, před povinným svícením modelů. Je vyhlášen mokrý závod a díky němu se čelákovický klub ocitl na prvním místě. Také proto, že voda na dráze zastavila pět týmů ze sedmi. Voda v regulátoru a na senzorových kabelech mezi motorem a regulátorem dělá divy. Čelákovický tým získal díky regulátoru bez „senzoráku“ vede skoro dvě hodiny celé závodní pole. Po skoro tříčtvrtečním oschnutí tratě je ukončen mokrý závod a opět se mění pořadí. Během ranních hodin se pořadí ustálilo a ke změně dochází v posledních šesti hodinách jen na prvních místech. Ve tři hodiny je vše jasné. Vítězové i poražení, třebaže zde se o poražených nedá hovořit. Každý kdo dojel, je vítězem. Doslova a do písmene. Jen Ti, co tento závod absolvovali, ví o čem mluvím. Nejde jen o to, oněch 24 hodin nespat a jet nebo hlídat okolí, patří k tomu spousta času, který tomuto závodu každý věnoval mimo tento závod. Samotná příprava závodu za strany pořadatelů i jednotlivých jezdců závodících týmů. Čas strávený přípravou techniky a vozů. I letos patří velký dík Pavlu Holubovi, který má lví podíl na zdárném zajištění průběhu celého závodu a který je také otcem tohoto závodu. Při vyhlašování výsledků jsem se se všemi loučil s přáním, ať se příští rok opět setkáme a to snad i v silnější sestavě v počtu zúčastněných týmů i na straně pořadatelské. Blahopřeji ještě jednou všem účastníkům a děkuji všem, kteří pomohli s organizací. A ještě to nejpodstatnější, výsledková listina. tým počet pořadí jméno kol km ztráta kol 1 Team Airspeed 3751 843,975 2 RC Team Rychvald 3723 837,675 -28 3 STS Chvojkovice Brod 3675 826,875 -76 4 RCA Kladno 3589 807,525 -162 5 RC Technika Racing Team 3437 773,325 -314 6 Slow Boys Čelákovice 3355 754,875 -396 7 Dodo Team 2730 614,25 -1021 Z pohledu předchozích dvou ročníků našeho závodu 24 hodin Le Čelákovice jsou výsledky velmi těsné. I proto to až do posledních chvil bylo vše zajímavé a napínavé, malá chyba či nehoda nebo technická závada mohla ihned na prvních místech pořadí pořádně zamíchat. Nabývám proto dojmu, že týmy i v příští čtyřiadvacítce poskytnou dobrou zábavu všem a napínavou atmosféru až do konce. [pfe] |